Noci upije

dneska jsme se vrátili z tradiční vánoční návštěvy u Markéty. vedle mne vrní Placka o sto šest, děvčata spí taktéž o sto šest, za levým uchem mne ještě trochu pobolívá otlačenina od parádních novejch brejlí, ale už si to sedlo… nebo sedá. Dosedá.
Markéta má shodou okolností na dvorku takovou převozuschopnou saunu a tak jsme si tam včera na střídačku zasaunovali a pak jsme si dali raklet, kterej je taky tradiční, akorát už teda vim, že se nesmim natláskat uplně hned z kraje, nějak jsem si pochutnal snad ještě víc, než tradičně. Možná i tou saunou…
při uspávání dcer jsem usnul, v čočkách, na paměťovym polštáři… stejně, jako noc před tím, na jiné posteli v Markétině domě, jen s malou Maruškou, jsem ležel odsunutý na samým kraji postele, jako z kreslenýho vtipu o obtížích, radostech a strastech otcovství.

Od zítřka do pátku mám v atelieru otevřený dveře asi tak od poledne do sedmi, osmi, zakládám novou tradici: Vánoční štola Nad Štolou…
Zejtra musim v první řadě vytřít, zamést a trochu poklidit stůl a zároveň vymyslet, kam to všechno dám a umístim, aby si návštěvníci mohli prohlížet obrázky a taky ale nějak svobodně dejchat. při tempu, jakym maluju, bych brzo potřeboval zbytek půdy, abych měl ty věci kam instalovat.

Kdysi jsme hráli s Obří broskví v Balbínově poetický hospůdce. předskakovali jsme nějakým starším bluesfolkáčům, kterejch jsem se zeptal, kolik plánujou hrát věcí. Protože se muselo končit v deset a kluci z Lípy se tam táhli dvě hodiny, z toho tu poslední zacpanou Prahou, tak abychom si trochu zahráli… a chlápci mi řekli, že voni žádný „věci“ nehrajou. že voni hrajou písničky. a že kolik jich budou hrát se ještě nerozhodli.

ó, všichni vy dávní píčusové, co jste si mne mazávali na chleba…
ó, i já sám, když jsem se takhle někde píčusil do jiných
bylo nám to třeba?

tak teď řikám i obrazům „věci“

tolik k tématu.

sedět s Mášou v horké tmě maličké sauny bylo jedním z vrcholů posledních dní, minimalistické povídání a syčící kameny…

venku Lucie upíjela noci

kterou jsem pak trávil, jako v kresleném tatínkovském vtipu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *