hráli jsme v Kutný Hoře
děvčata ráno vstávala brzy, takže když jsem, těsně před polednem, vyjížděl, měl jsem pocitově tak třetí… ve tři jsme začínali hrát na náměstí s výhledem na sv. Jakuba, cesta autem Jeřabinou utekla rychle a během ní se čas tak nějak srovnal. Aby se na místě hned zase rozběhl nelineárně, najednou jsme bzučeli, chci říct zvučili, pak hráli, to byly ty tři hodiny, pak čtyři, to jsme končili, v šatně trochu vzorně nachystanýho občerstvení a zase zpátky sluncem ku Praze. Dorazil jsem v sedm. V devět šla spát naše prvorozená jako poslední z děvčat. A teď je čtvrt na dvě a jdu spát i já.
Dobrej den, dobrý hraní, moc prima setkàní s mejma a tuze hezkej večer doma. Dobrou noc