Zbývají 4 dny do koncertu v Rock Café.
V týhle fázi samosebou vrcholí přípravy, ale už zas nemám žádnej přehled o tom, kolik lidí by skutečně mohlo přijít. Spousta řekla že určitě, spousta že uvidí, pár že to zkusí… ale kolik tam nakonec lidí bude, to uvidíme až vylezem na pódium.
Mohli bychom ještě vyrazit lepit plakátky, ale minule, když jsem si to zkusil poprvý, během prvních čtyř minut lepení mne chytli a dostal jsem litr pokuty. Vzhledem k tomu, že jsem tu práci vzal kvůli neutěšenýmu finančnímu stavu, a k tomu, že jsem si po dvoudením stresu a pobíhání v dešti po Praze vydělal asi čtyři stovky, zařekl jsem se, že se to nesmí opakovat. Jenže, protože žádnej jinej lepič momentálně není na skladě… no nevím, fakt to bylo trauma, ale zas teď bych si případnou pokutu moh nechat strhnout z nákladů a navíc bych dělal jak se říká, na sebe.
Kdyby někdo z vás chtěl v noci vyrazit po mém boku, dejte vědět.
Taky, když nám budete chtít pomoci, můžete si stáhnout ten letáček, párkrát ho vytisknout a dát jej svým blízkým či poslat vzdáleným. Zkrátka SUPPORT YOUR BAND:)
V pátek jsme víkend zahájili stylově. V mnoha. Po zkoušce s Broskvema jsme se na náměstí sešli a teď prosím počítejte se mnou: Mári, Ober, Renča, Mysh, o pár metrů dál se k nám připojil Brambor a Dimbula a nakonec i můj tatínek, takže jedenást lidí náhle, a pendlovali jsme zvesela mezi ESKO-BARem (minule jsem lhal jak jsem řikal že se to píše S Bar. tam se k nám připojila Kačenka co se dycky někoho ptám, jak se jmenuje příjmením a hned to zase zapomenu, promiň) českolipským vodním hradem (další přírůstky, Pavel Zlámoš a Petra Štětinová, která ale šla hned střílet prase, takže jsme o ní záhy přišli) a švejkem. Šlo nám to všechno fakt dobře a rychle a kolem druhé hodiny jsem byl v pořádku, byť v posteli, a počítal konečky.
Sobota nabitá akcí.
Ještě se vrátím, v reálném čase mi teď v 9:52 přišla zpráva od Petry jak šla střílet s tatínkem to prase, že ho netrefili, takže klidně mohla zůstat s náma. Vem je nešť.
Hned v sobotu po ránu se mi ozval PiR a že jako beze mne nemůže bejt, a že by přijel… s tím jsem rád souhlasil a tak teda přijel, vyrazili jsme do čajovny, padl špek na kámen, lehkým krokem dorazil náš vysoký přítel Jirka Chudoba, popili jsme čaj, poklábosili a opustili jej. S Renčou pak nasedli do vlaku a odjeli do Novýho Boru, kde je takovej spirituální pramen, odkud čerpaj všechny kapely a výtvarníci, co žijou v Boru nebo kolem, taky spisovatelé a básníci, trošku toho zasahuje i do Lípy, ale míň, tudíž v Boru je všechno lepší.
My jsme ovšem jeli do Boru nikoli čerpat ale koukat.
V rámci Novoborských oslav dne Novýho Boru, no ty názvy, to je taky peklo, mělo vystoupit s vlastním představením Divadlo Continuo. A jelikož jsme přijeli v předstihu, zašli jsme i na varhanní koncert do kostela na náměstí. Varhanní koncert vypadá jako událost, která bude mít předvídatelný průběh. Jenže když nám pan farář představil pana Mistra varhaníka a předal mu slovo, Mistr povídá:
Začnu pozpátku: Ned Ýbrod, mátív sáv an … a jel…chvilku takhle mluvil, vysvětlil nám dopodrobna význam slova improvizace, a pak se vyšvihl na kůr, odkud vyšvihl z hlavy několik veselých a několik smutných melodií. Varhany mají teda vážně skvělý zvuk, mít kostel, vzal bych je do kapely.
Divadlo Continuo předvedlo představení, při kterým v hojný míře používali chůdy a rozměrný velký masky a jak jsem si nebyl jistej tím, jestli se mi varhanní koncert spíš líbil, nebo spíš ne, u divadla to bylo jasný. Jsou skvělý, jsou skvělý. Jsou k sežrání, nadaný, elegantní, ujetý…darmo mluvit.
Neděla pak klasicky odpočinková.
Ráno jsem se jen vyrazil projít a uvědomil jsem si, že kdykoli se jdu projít, po chvíli už spíš někam směřuju. Takže spíš někam jdu, než že bych se procházel. Zvlášť v Lípě.
Za chvilku jsem tedy zjistil, že jsem na pochodu do starky (Stará Lípa) kde bydlí můj bratr Jiří. Ten se sice ještě nevrátil ze sobotní kalby ale zato jsem zastihl kobylku (normálně kobylka) a ta mi pustila Happy Tree Friends. Já vim, že už je asi všichni znáte, ale je to tak strašně vtipný… jo.
Odpoledne jsem prospal, pak zase přijel PiR (jo já jsem vlastně zapomněl napsat, že u nás ze soboty na neděli spal a ráno odjel dom) a s ním jeho kámoška Lucie, co noci upije, tyjo mě už fakt hrabe, čajka, švejk, před švejkem Dan a Jack (díky kluci) a potom dlouuuuuuhááááááá procházka vyprovázečka domů pro Lucy přes celý město a ještě dál, poté návrat k nám domů, skvělá pizza a spát, dneska ráno vstát a s andersem hurá do prahy a žába žbluňk do Iráku.