Tady z tý lahve, kterou jsem včera večer objevil v lednici u maminky v Český Lípě, jsem pil naposled alkohol loni, v noci z 24. na 25. 12.
Nikdy bych nepředpokládal, že by mohl rok bez alkoholu utýct tak rychle a snadno. Nebylo to vždycky úplně jednoduchý, pár věcí mě docela zaskočilo. Ale celkově byla dosavadní abstinence mnohem lehčí, než bych se odvážil doufat.
– zjistil jsem, že jsem mnohem plašší, než bych si předem tipnul
– mý sociálný dovednosti se nečekaně ztrácej (a zase objevujou)
– vrátily se mi některý úzkosti z dob dospívání. Většinou si s nima ale umím mnohem líp poradit.
Jinak to ale byl rok, jako víno. Hehe.
Rok dokončování, rok tvrdý práce, rok výstav, koncertů, rok dvou knížek a dvou desek, rok Zvířete a hlavně a plně a absolutně rok miminka, rok Mařenky. Byl to silnej a plnej, zdravej rok. A byl takovej i díky tomu ginovi, kterej zůstal zavřenej v tý flašce.
Možná, že zkrátka hodně pomohlo, když jsem se přestal spolíhat na to, že mi zázraky a štěstí zprostředkuje pohádkovej elementál uvězněnej v lahvi.
Komentáře nejsou povoleny.