Na druhé straně

ILLE vydávají druhou desku a společně s ní i klip k nový písničce. Což je legrační, když si jeden uvědomí, jak dlouho většinou trvá celej proces zrodu písničky a jak bývá většinou už minimálně puberťák, když dojde na videoklip… ale, na druhý straně je to zkrátka novinka.

A myslím, že fakt povedená. Líbí se mi i hudba i text, hodně dobře je ta písnička nazpívaná a Zvučan to vyvzučil jedna báseň. Těším se na desku, dostal jsem ji od Hopinu k narozeninám na tom slavným večeru.

Usazenej v realitě (*) musim dodat, žě mi od novýho CD ILLE vede myšlenka hned k tomu, že bych si ho pouštěl asi nejspíš v autě, což je místo, kde hudbu z klasických CD posloucháváme. Ale Jeřabina stojí před barákem a je úplně vybitá.
Jsem z toho trochu nešťastnej, protože v běhu věcí jsem nestihl nic jinýho, než poprosit Matěje, aby zaparkoval k nám do ulice… a ráno a navečer, když jsem doma, se co dvacet minut vykláním z okna, jestli se vedle vozu neuvolnilo místo, abych mohl zkusit dobít baterii a odjet do Vinoře.
Což je taktika pomalá a neuspokojivá.
Tenhle tejden, ani ten minulej, ale nic jinýho nedávám.

Včera jsem učil  na workshopu dvě paní/slečny, jak psát. V Home Kitchen v Kozí ulici, nad hromadama skvělýho jídla a kávy a limonád. Odpoledne jsem trávil co nejvíc s Mařenkou , než se ozvalo velké T. Pořád můžu v každou chvíli začít pracovat na dalších a dalších úkolech.

Během psaní jsem si teď ale vybavil, že mám v lednici jednu tu colu od včera.
Což mi dělá radost, což mne vede zpátky k tomu, že toho dělám fakt hodně, ale ten pocit stresu je taky jen jedna z věcí, kterou produkuju spíš já… pořád se něčeho dopředu obávám…

realitu (*) nemusím trpně přijímat, žejo
můžu ji aktivně přetvářet
což se s vychlazenou colou dělá moc dobře

zavolám Víťovi, jestli nemá nějaký jednodušší řešení ohledně přepravy auta do Vinoře
a pak se půjdu podívat, jestli mám proplacenou některou z faktur
a pak slyším Marušku, jak se chruje, mrknu z okna na parkování a pak si ji půjdu vyzvednout z ložnice
k tý vychlazený cole

odpoledne si zapojím kytaru
dneska je den s cípama volnýho prostoru mezi jednotlivejma pracema
a začíná takovým povedeným videoklipem ze života

pamatuj:
~ brblání´s not helping ~