Slaměný otec

Včera měla Máša narozeniny.
Někdy minulej tejden se ukázalo, že se uvolnilo místo na semináři Maitri dýchání, což se dá brát jednak jako náhodička, jednak jako doporučení… a tak jsem měl včera první volnej den s Maruškou.

Když byla děvčata nemocná, mám dojem, že jsem si to vyzkoušel dostatečně. Ale přeci jen je to speciální příležitost, když se nemáte ani jít kam poradit ani se přeptat ani na chvilku nechat podržet…

A bylo to bezva. Intenzivní, plný do poslední chvilky… ale fakt moc hezký. Co tři hodiny jsem připravoval pokrmy a pak tu naši profitrolku sytil, hrál jí na kytaru, přebaloval, dával napít, zvedal ze země, pokládal, venku jsme byli, společně jsme potkali Katarinu Valentovou s jejím synkem Felixem (?), celej dlouhej den jsme prokodrcali a večer mi dcerunka usnula v náručí při sledování The Terror.

Smontoval jsem věšák k přivrtání.
vložky do Kallaxu jsem zatím nezvlád, IKEA moc montovat s miminem nejde.
Aspoň pro otce na mým levellu.
Ale mám velký plány.

Máša se vrátila až za tmy, unavená, plná zážitků.
Povídali jsme si a jedli narozeninovej dort od Punk Rock Cakes, kterej jsem accidentally koupil v sobotu na farmářských trzích na Kulaťáku od svýho kolegy z práce, kterej na mě volal Lukáši, Lukáši…
a kterej si mě získal právě tartaletkou (ať se to píše jak se to chce psát) a makronkou zdarma.