To je porád nějakýho děkování

čus bratři, vracim se z moc hezkýho solovýho koncertu, kdy jsem hrál jako host na Sudetským večeru poezie na lodi Avoid.

minulou středu se mi rozpadl podobnej solovej komcert ve studiu Prám, přišlo mi to vlastně až takový hezký, jak se krz jednu prasklou strunu celý vystoupení pomalu překlopilo a po zádech zaplulo do atmosféry, zase trochu hvězdný války…

takže mám radost. nakonec jsem vyrazil tramvají, jediný nepohodlí při přepravě s kytarou a dvěma kufříkama, byla kosička teď při čekání na spoj. Taky jsem oblečenej jak na depešáky do letňáku.

taky jsem unavenej a dost se těšim do postele. Marušce rostou další zuby, v noci ji to, chuděrku budilo, tak snad dneska bude mít klidnou noc. A my s ní.

a vy

a vaši blízký

dobrou

děkuju