TĚŠENÍ V ŘEŠENÍ

jsou to nabité dny
domluvil jsem si spoustu schůzek a spoustu jich absolvoval
práce pořád jakoby neubejvá…
ale když jsem si povídal s Lindou, došlo mi, že jsem zvyklej, jakmile úkol vyřídim a problém vyřešim, zapomenout a soustředit se na ty další. A zatímco SPLNĚNO zůstává neviditelný, kolonka K VYŘEŠENÍ bliká a bliká a bliká. Protože vždycky je co řešit.
aha, aha, aha… to dává smysl
A hned jsem si to ověřil, když jsem dozařídil parkovací povolení, což vyžadovalo i změnu adresy v techničáku, takže cestu na Bohdalec. A protože jsem truhlík a zapomněl jsem velkej techničák, takže dvakrát.
A večer vidim, že jsem mohl přemontovat kallax a vyndat z něj poličky… a dumám, co jsem to přes den dělal a mám sklony, cejtit se jak lenoch… ale pak si to představim, projdu… a dobrý.
to jsou mi teda nastavení…

dneska se děvčata vrací od Hustopeč, moc se na ně těším. Užijeme si večer a ráno pokračuju s MAruškou do Lípy a zejtra večer vyzvedávám aid Kida na letišti a frčíme do Mariánek, kde pozejtří hrajeme s KITTCHEN ve třech, na což se dost těším.

Takže jsem takový plný těšení a je to hezké