Ráno mne vzbudil budík v telefonu, rychle jsem ho vypnul a tmou se vyplížil z lože a ložnice. A jak tak po paměti cestuju bytem, oči ještě rozespalý a švidravý. A marně se snažim, úporně se pokoušim přijít, co to dneska mám. Proč vstávám před sedmou…

pomalu mi dochází, že odpoledne točíme na Roztylech náš poslední letošní Highlighter. Ale dál jen tma a statickej šum. Je to nepříjemný a trochu creepy, mít tam takovou prázdnou díru.., až když se motám v koupelně, docvakne mi, že právě mířím na workshop Jak správně psát, že Máša je nastydlá a tak jedu sám.

a tak jedu. Tramvají 26 na Divokou Šárku. A pak naskočí. Do budu couráku a tak stíhám napsat post.