ráno jsme vstali, Máša udělala k snídani vynikající palačinky a pak si ještě chvilku skočila dáchnout.
já po půl desátý vyrazil do Národního divadla. Napřed dolů svým oblíbeným kopcem na Výstaviště a pak tramvají číslo 17 až pod nos. Přemejšlel jsem, že to je jako taková ta mobilní hra, kde se levelluješ buď jako gangster nebo vykradač hrobek nebo automobilovem závodník.
jednu neděli koncert před Ruskou ambasádou
Ve středu v klubu
Ve čtvrtek na vernisáži
A v sobotu v Národnim divadle.
Všichni studenti, kteří se už druhý den účastní vysílání Bdění za Ukrajinu, jsou neuvěřitelně unavení, zpomalení a krásní v tom chvějivém rozostření. Moderátor Václav si napřed nahlas zopakuje:
”Vašek”
Než mi podá ruku a řekne stejně nahlas:
”Vašek.”
ve vysílací místnosti je chladno, tak hraju v bundě. Zvukař mě rychle seřídí, hraju tři písničky propojený do jedný:
Na cestách
Za všechny
a Strachem a pak už vidím, jak se na druhym stanovišti připravuje naše Jindřiška, dohraju písničku, změní se kamera na další spot. Sbalim se a potichu zmizim zase na tramvaj. Kopcem nahoru a domů. Tady jsme si dali vietnamské závitky a zatímco rodině vládne velký odpočinek, já si nalil do hrnku poslední zbytek kàvy od snídaně. Dolil napřed předvčerejší smetanou ke šlehání… nebo spíš jejím zbytkem vypláchnutym mlíkem. A přidal i trochu čerstvě otevřené smetany ke šlehání turbo, zakoupené dnes. A pár slz u čerstvě otevřeného a v DM zakoupeného javorového syrupu. Pak už jen zavřít skříňku nad hlavou, ze které vyčuhuje roh kyselých bonbonů tak šikovně, že při přivírání balíček zafunguje jako páka a zmenšující se mezerou tak akorát vystrčí 20 ml lahvičku Kávového rumu od dědečka Jindřicha… která z police padá metr a půl přesně na hranu hrníčku s mou kávou. Skandinávsky krásný hrnek od Míši Verbové se rozvibruje, káva se dvěma smetanaˇi vystříkne na mý dlouhý wolfgang triko a kalhoty… a pak praskne, jedna stěna se podél zlomu otevře a sjede na zem, takže se záplava kafe vyleje na linku, zateče bleskurychle do všech třech šuplíků a ve velký louži na podlahu.
jak to tak uklízim, hodně, hooodně myslim na Ukrajinu.