tradiční rybovka

během dneška jsem dostal rýmu i já. alespoň teď ji teda mám, ráno jsem ji ještě neměl. Marušku pobolívá levé ucho, tak jí do něj kapeme kapičky, zánět se jí přesunul i do levýho očka, tak i do něj jí kapeme. a pak taky do nosu. to nesnáší nejvíc. mořskou vodu do nosu.
přijde mi, že je jí obecně i trochu líp, dneska přes den i něco snědla. ale mluví jak Bohdalka, když dabuje nachlazenýho Rákosníčka.

dneska večer k nám přišel Mikuláš, čert a anděl. Byli velmi laskaví, anděl ani nemluvil a čert byl hlavně roztomilej… ale Maruška z nich stejně měla respekt. Zajímavý mi přijde, že ho měla i poté, co se ke mně přitočila a pošeptala mi do ucha:
Já vim, že to je děda, babička a Jindřiška. Ale neřikej to.
Možná si nebyla až tak jistá.
Každopádně měla z všech sladkostí takovou radost, že nedojedla ani první čokoládový lízátko a řekla, že musí jít spát. vyčistil jsem jí zuby, nakapal všechny kapičky a dal vyčurat… a pak, než jsem došel pootevřít okno, už skutečně spala.

dny jsou kratičký.
moje snaha zůstat v klidu, sedět rovně a důvěřovat procesu, zdá se, nese ovoce.
dneska jsem dodělal, nadepsal a nafotil druhou várku pohledů. a trochu nečekaně prodal jeden obraz. a vypadá to, že hned dva z těch pohledů.

s Maruškou pořád spíme v obýváku, takhle večer už většinou v ateliérku moc dlouho nevydržím a chodim kontrolovat, jak dejchá. na tvorbu pohledů ideál.
teď tu dozapošiju blog a možná se kouknu na jeden díl toho seriálu na Netflixu od tvůrců Dark. 1888?
1899

dal bych si zmrzlinu.
ale žádnou nemáme. taky bám tu rýbu.
takovou tradiční rybovku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *