v noci jsem v tom holčičím chumlu nenašel svoji peřinu, přikryl jsem se teda Maruščinou narozeninovou dekou se svítícími motivy a tak mi byla k ránu vlastně i docela kosa a moc jsem se nevyspal… ráno se mi tudíž nechtělo vstávat ale ani trochu. teprve nedávno jsem vyprávěl Máře, jak je teď ráno dřív světlo… a už je zas pozdějš.
na včera pomalovaný plátna jsem nastříkal postupně všechny tři charaktery, vyřezaný do šablon z papíru. Anjela, Kostru a Boha. přijde mi, že vypadají senzačně. napůl se těšim, až k nim zejtra budu dodělávat nápisy. napůl se mi líběj takhle prázdný.
potom fofrem na schůzu s Ostrouchovovými z Animal Music.
chtěl jsem jim rovnou přinést Anjela:
HODNĚ ŠTĚSTÍ TOMUTO vydavatelskému DOMU, ale barva ještě nestihla uschnout.
dohodli jsme, co bylo potřeba. dostal jsem odpovědi na mnohé otázky a ještě navrch pár možností, jak by nám Petr mohl pomoci s videoklipem k Mejdanu. a taky vinyl Katarzie – Šťastné dieťa, který je tak specifický, že se pomalu líbí i těm, kterým se vlastně nelíbí. Mně přijde bezva, ale já jsem švihlej, tak jsem na to zvyklej.
prošel jsem se starým městem a zasnil se možná trochu dýl, domů jsem přiběhl tak akorát na sprchu a k panu doktorovi, abych měl v pátek potvrzené o lékařské prohlídce na ty psychotesty kvůli řidičáku. což bylo hotové vlastně dost rychle.
zase jsem dostal navrch jako příjemný Bonus tetanovku a informaci, že ty kuří oka na ploskách nohou, jsou ve skutečnosti malý bradavičky, jak jsem si myslel původně, který kvůli tvrdý kůži nemůžou růst ven, tak rostou dovnitř a proto to tak píchá a bolí, když rostou a proto pedikura pomohla jen na krátkou dobu.
To si nechte zbrousit co to půjde a pak ať vám to na kožnim vypálej tekutym dusíkem, povidá paní doktorka na závěr.
To jako takovej nepříjemnej Bonus.
Ve vašem, teda, v našem věku, opravila se, musí mít člověk nohy v pořádku.
S tím ve svém věku mohu jen souhlasit.