Krátký zprávy

Všechno dopadlo krásně

od víkendu v Lesní škole, kde jsme pracovali, ale taky dost meditovali, což se nakonec ukázalo, jako velmi dobrá péče o sebe a sebe navzájem. A i když jsme i s Julou spali v maringotce a často pochodovali přes blátivou louku, byl to jeden z nejkrásnějších víkendů v uplynulém roce…

na něj navázal jeden z nejnáročnějších víkendů, během kterýho jsme od pátku do neděle natočili klip k další písničce z desky Hvězdy, trochu nečekaně v zimě a sněhu, očekávaně, ale místy nečekaně nàročně pro oba malé hlavní herecké charaktery. A pro jejich rodiče. Ještě že tam jeden z těch rodičů, tím teď myslím sebe, měl bratra Technaře, se kterým se to všechno dalo zvládnout výrazně líp, než by to bejvalo bez něj.
všichni jsou v pořádku, klip se teď dostřihává a přijde mi parádní, odstup mám ale minimální, teď navíc jakoby vůbec od ničeho odstup nemám

v neděli proběhla ještě po ranním surreálným natáčení na právě likvidované pouti velká “generální” zkouška. Ve skutečnosti vlastně třetí soustředění, jen tentokrát jednodenní, ovšem zase na aparát.
a už na tý zkoušce to hrálo moc hezky.

ovšem až v Brně a další den v Paláci Akropolis to zaklaplo do sebe. A kapela, který osud nadělil tak nějak samovolně to nejskromnější jméno na světě, se stala skutečností.

byla to skutečnost lehkonohá, pozorná, možná místama až moc čistá, možná místama trochu nejistá… ale paradní, krásná, rodící se skutečnost. Známý prvky v jiný konstelaci, osobní i časový, všichni jsme o pár let starší, než když jsme se potkali poprvé. Některý o hodně let. Ale i Štěpán, kterej je myslim služebně nejmladší, už s náma poprvý hrál na podzim 2019 na Rejvízu. A to jsou, kámo, čtyři roky.
čísla jsou ale vedlejší.
všechno fungovalo. Celej ten báječnej lítací stroj se vznes, zamával křídlama, proved pár trochu vo hubu akrobatickejch kousků a s velkou slávou pristál… s celou dobu na něj Linda promítala nádherný věci, který jsme, jako tradičně, viděli až na fotkách.

i lidí přišlo spousta. a než jsem se rozkoukal, sebrala se tahle přelomová aktuální událost a šupem se přesunula do země Minulost, kde už teď může utěšeně kynout a vonět plným a šťastným klubem.

a od té doby jsem spokojenej, ale unavenej, unavenej, unavenej. Celý dny bych si jen maloval a hrál s dobře naladěnými dětmi nějaký ambientní psy chillový disko, abychom mohli zapnout hvězdostroj od jedné vzácné návštěvy a sledovat, jak naše krásná maminka tančí skrz hvězdnou oblohu.

teď jsou děvčata na procházce, tak jsem to rychle shrnul. A teď zase zpátky k malování. Něco mi ovšem řiká, že jsou již cirka za rohem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *