Z vraku blogu – zápis číslo 28

Včera mě ta únava zmohla sice později než Vlastu, ale stejnak jsem odešel z rozjíždějícího se večírku u PiRa s tím, že jdu spát, asi v deset. Tři hodiny jsem pak koukal do stropu, zatímco u Pirka se pařilo do čtyř, a přemýšlel o životě, o hraní, o natáčení desek ….. a řikal jsem si: jak to teda funguje? Jednou jsem unavenej, tak jsem snad unavenej…chce se mi spát. K ničemu jsem se nedobral a než mě pomaloučku obloudil spánek, trvalo to ještě strašně dlouho.
No, jasně, tahle historka není nijak zvlášť zajímavá. Ve chvíli, kdy bych ten comp potřeboval (třeba včera večer) a kdy mám myšlenek v různých stádiích rozpracovanosti spoustu, kouká monitorem do mý prázdný kanceláře. A určitě se taky nudí. Začínám bejt se svojí mašinkou docela srostlej. Takovej cyberpunker. Začátečník.
Dneska mám od 16:30 zkoušku, nikoli s broskvema, ale s kapelou, která se jmenujeDnesjazz a v který hraje David Lanstoff o kterým jsem se tu tuším už taky zmiňoval, jelikož je to bourák. Zítra budu s dnesjazzem zpívat jednu broskví písničku, která se jmenuje Ukolébavka a kterou chlapci živě zremixovali. Ještě jsem to neslyšel, ale už se strašně těšim. Koncert proběhne v pražském divadle Rubín, ještě nevim přesně od kolika, zjistim.

Jestlipak si tenhle zápis dneska někdo přečte. Mohli byste mi na vzkazárnu udělat čárku? Nebo něco krátkého napsat? Abych tak měl přehled.