Dělat hudbu ke knížce na mobilním telefonu po cestě do práce, to mi přijde opravdu ekonomický využití času…
vidite sami, jak se ta věta kroutí… hudby a knihy a ekonomika času…
zkrátka mám radost, že jsem objevil další možnost, jak propojit tvorbu se svým životem i v čase, kde jsem to považoval za nemožný. a kde to vlastně dřív taky trochu nemožný bylo, jelikož dřív si člověk mohl tak akorát kreslit, nebo psát. případně komponovat v hlavě. pokud byl Mozart. nebo Beethowen.
stejnak, ti chlápci tehdá vůbec nepřemejšleli o písničce jako o relevantním hudebním žánru. hehe. ti by dneska koukali, až by na ně vyrukoval nějakej dramaturg, že jim to lidi přeladěj na Evropu 2…
Každopádně je ta práce na telefonu v metru díky bluetooth sluchátkam další otevření dveří. Převčírem jsem to všechno odevzdal a teď se mi trochu uvolňujou ruce. Do pátku musím dodělat snad už poslední Nomády.
Máme doma krásný večery. Marka je poklad.
Usmívající se, blinkající, žbrblající poklad.
Po nocích se teď občas budívá.
Ráno jsem myslel, že nevstanu a přiusnul jsem ve vaně. Už chápu tu neuvěřitelnou schopnost dospělejch lidí, usnout kdekoli. Jako malej jsem tomu nerozuměl. A jako větší si pak myslel, že mě se to netýká.
A ono vidiš.