Mařenka cestovatelkou

V pátek ráno nám volal brácha Jirka z Novýho Zélandu a bylo to super. Na chvilku jsme se i viděli a úplně se mi po něm zastesklo. Jak tam tak sedí na tom rohu toho novýho zélandu. Všude kolem tajemný mystéria, aspoň kurva Pána Velryb by si moh pustit.
A Atlas mraků, i když ta hluboká budoucnost budou spíš ještě nějaký tropičtější  ostrovy, než Novej Zéland…
Každopádně by si měl načíst celýho Mitchella, jednak je to super čtení a jednak ho to bude bavit, až mu docvakne, co ten chlap se svejma románama dělá…
když jsme dotelefonovali, vyrazili jsme na vysočinu
***
na vysočině jsm strávili dobrej čas, trochu bděli, trochu spali, dost se procházeli bosí a povídali si s kamarádama. Dvě bílý vědmy laskavě dohlížely, aby se polívka, jak se řiká, metaforicky, míchala správným směrem.
***
v sobotu jsme přejeli do Jihlavy, ubytovali se ve velkoryse pojatým apartmánu a pak se dobře najedli v restauraci s opravdu svérázně protivným číšníkem. Mařenka mě celýho polila nealkopivem. Ale uschlo to, než jsem šel do divadla.
Pro hru Jeden život jsem nakonec zhudebnil dvě básně Jana Zahradníčka. Aid Kid je rozvedl do krásný hudby pro nesmírně smutný představení. Seděl jsem sám v loži a bylo mi z toho teskno.
Pak jsme se s MAruškami a místama s Aid Kidem procházeli centrální Jihlavou.
A pak jsme šli spát.
***
V neděli jsem nás a Marušku Puttnerovic a Aid Kida převezl do Prahy… doma jsme si chvíli odpočali a pak jsme vyrazili to naše kvítko odvízt k babičce do nového bytu. A pěšky od Náměstí Míru kolem mrtvý Mrtvý Ryby a za nemocnicí na Karlově náměstí.
Protli jsme naněkolikrát zavedený trasy a důležitý místa tohoto i několika z mejch minulejch životů. Jako špízová jehla.

Špíííízzzzz

Ladislav Herián sloužil mši na kostelní zahradě v Trojické a bylo to krásné a neokázalé a tak blízko bohu, jak si dokážu u klasické křesťanské bohoslužby představit. Zní to nafoukaně, ale nemyslim to tak. Ani trochu.
Moc se mi ten čas líbil, líbilo se mi, jak zpívala vokální kapela Accamen, jejíž členové mi přicházeli v různých částech bohoslužby neuvěřitelně povědomí.
To už se mi ale trochu motala hlava ze všech těch předchozích cest a zážitků.
A tak jsme jeli vyzvednout Mařenku.
Kvíteček líbezný.
Domů jsme tramvají dovezli.