Tvl, to je přesmyčka jak z Ábíčka.
je mi blbě.
Buď jsem snědl něco nedobrýho, je možný, že na Havlnovic svatbě, je možný, že na koupališti… ten svěží sobotní pocit zmizel a ustoupil tý otupující dece, rozhoupanýmu žaludku a celkový vyjetosti.
Zase dost podobně jako druhodenní kocovina model Uherský Hradiště 2015, jenom mírnější.
Během dne se to pomalu zhoršovalo, zlepšovalo a pak zase zhoršovalo, takže jsem nakonec odpískal cestu na Continuo a Máša a Aid Kid naskočili do auta k Adamovi Skalovi a já zûstal doma s Maruškou a koté.
teď jsem tu cibulku uspal a jsem nakonec fakt šťastnej, že jsem nejel. Zimomriavy mi pomalu putujou po kůži, je to intenzivní až do příjemnosti. Aaaaa. Jako by mě něžně masírovaly prsty sršící chladivým a elektrizujícím ohněm.
před chvilkou jsem litoval, že to neuvidim a Jindřišku a Švestkovej dvůr…
a před tim jsem byl zase rád, protože zvedat Mařenku je komplikovanější, je nějaká těžší, dost si teda hrajem na zemi…
co mi dělá hlavu, je Banát, kam zejtra v 5 ze Smícháče jede vlak. Den na to večer se chyStá Kaučuk, ale furt neví.
měl bych tam hrát dva koncerty, jeden ve Vile a druhej u Medvěda. A je tam spousta spřátelenejch kapel. A mám konečně zamluvenej vejlet do jeskyně a ubytování u místních.
chvilku je mi dobře
a chvilku blbý
Paráda
jeden dík Sharp Objects, ještě pár litosférickejch desek chladný země přeputuje z jednoho pólu mě
až na druhej konec
země