Dneska to zatim taky docela mrskà

Máša se vrátila od zubaře v půl jedenáctý a bylo vidět, že jí je zle. Celá čelist, ukazovala mi se slzama v očích, mě bolí. To jsem vůbec nevěděla, že může něco takhle bolet.

Maruška začala natahovat.

od Honzy mi přišel k úpravě mail od novýho generálního. A i když Honza jistě chápal, že a proč zůstávám doma, odepsal nezvykle stručně:

ok. ten mail je důležitej.

první verze odevzdaná, Maruška spí vedle spící Máši. Ukolébal ji můj konferenční hovor ohledně propagace dárků. Myslim, že tahle parta pracovníků, takzvaní studení čumáci, mě maj za úplnýho trotla.

a když jsem často svědkem, jindy hybatelem našich společných opulentních nesouladů, občas jim musim dát za pravdu.

moje podvědomí je zjevně nemá rádo a tak na schůzky neustále zapomínám, nebo chodím pozdě, nebo si chudák Máša musí nechat rozvrtat čelist, nebo je potřeba důležitej mail

uf, fu

včera jsem si kreslil zvířata a pak doupravovával hudbu pro Americký bohy. a opatrně začal s další knihou, pro kterou jsem si nasamploval slavný českolipský klavír a která by měla být hotová do konce týdne. Často a rád používám zvuky, nebo jejich části. Puštěné opačně a pak zase správně.

když si vyberete tón a napřed si ho zkopírujete pozpátku, v určitej moment přiložíte popředu puštěnej záznam, tak, aby se oba kousky dotýkaly v centru samotnýho tónu.

A uděláte takovou vlnu

uf, fu

například

a teď zpátky do práce. Některý dny jsou fakt neuvěřitelný. Zvíře vešlo do ulic, hrdé a majestátně krásné.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *