v noci mi přijde personalizovaná odpověď od Facebooku. Někdo na druhý straně se tím vším začal zabejvat.
ráno mě vzbudil budík a já si uvědomil, jak tahle rána většinou vůbec nevim, jakej je den. Jestli vstávám kvůli práci, nebo že se chci jen stihnout oholit v sobotu ráno…
vstali jsme společně s Mášou, lentilka ještě s pootevřenou pusou usilovně spala. Přejede mi teplo přes hruď dovnitř, když si na ni vzpomenu.
Vyrazil jsem na poštu. Autorský výtisky cd Vyhoďme ho z kola ven se mezi tím vrátily zpátky, další dopis jsem prej obdržel…
zašel jsem oznámit i ztracenou občanku a zažádat o novou.
věci ze seznamu začínaj konečně ubejvat. Je to lepší. Všechno je to lepší, zase po kouskách, jako už tolikrát před tím.
cestou do práce čtu Sandmana, Domeček pro panenky, druhou knihu z celýho toho opusu… koupil jsem ji před 14 dny, když se Máša nečekaně ponořila do preludií a nokturn…
a teď to konečně čtu
venku je mlha
spadová loučka vypadá jako ve snu
lepší.
mnohem, mnohem lepší