unavené úterý

ani se mi nevstávalo blbě. spíš jsem se nějak nedokázal probudit a nahodit do provozní teploty. mám dojem, že mi eskaluje má pravidelná červnová alergie, nos mám pořád ucpanej a v krku slizký cucky.
to je problém, jak si člověk jednou přizná, že je nemocnej. že pak začně každý nepohodlí zkoumat, jestli to je jenom nepohodlí, jestli to náhodou není nevolnost, oslabení, signál. chápete? i proto se většinou snažím o sobě přemýšlet jako o zdravém. a když už na mě rýmička udeří, zalízt si do kouta a tam odpočívat a ideálně nedělat nic.
jasný a přehledný pravidla.

teď jsem unavenej furt trochu, ale nevim, jestli jsem fakt unavenej, nebo jestli se po tý borelioze prostě moc sleduju.

zkusil jsem vanu a zkoumal svý nepohodlí.
pak vstala Máša a i když se Maruška začala vrtět, ještě jsme měli čas, usednout ke krátký meditaci.

a hned bylo to ráno mnohem lepší a veselejší.
teď sedím na Roztylech, v klimatizaci škvrká. kolegyně z vedlejší kanceláře mi s radostí oznámily, že minulej tejden podaly výpověď.

včera jsem nakreslil dva firemní vtipy do legrační skupiny Smažák na Workplace.
poslal jsem je kolegům.
zatim ani jeden neodpověděl…
nejspíš jim nepřišly vtipný

možná proto, že jsou podle skutečný události

Jedna myšlenka na “unavené úterý”

  1. chvilku jsem si dneska myslel, že už to rozjeli.
    poslední soud, čtyři jezdci, moře vře krví, obloha se zatáhne… znáte to
    normálka zase pondělí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *