Na svatbě

Taky je to zítra týden od svatby Jirky Vaňka, řečeného Fiksu pojka, nebo různě jinak. Je obdivuhodné, kolik jsme toho za ta léta, co se známe, společně, či každý zvlášť, na našich cestách životem.

a došli jsme až na tuhle svatbu. A byla to moc dobrá svatba a podle toho, co jsem stačil poznat, je Lucie super holka. A Jirka je parádním Jirkou. Moc hezky se nám tam s Aid Kidem hrálo, strávili jsme tam krásný den a potkali se s dlouho neviděnými přáteli. Dokonce jsem se, velmi letmo, vykoupal ve Vltavě.
večer jsem vyprovodil unavené Marušky domů a pak se podruhé ten den i v životě svezl na elektrické koloběžce Lime a bylo to nádherné. Když jsem se vracel a letěl jsem noční Stromovkou, bylo to opojně báječný.
zpátky jsme se vraceli procházkou s Aid Kidem a Myshkou a jejím Kubou. A bylo to taky parádní. Po dlouhý době dlouhatánskej večírek.

svatebčanům štěstí, zdraví a lásku

2 komentáře u „Na svatbě“

  1. Ahoj Jakub, poznám tvoju tvorbu asi týždeň, ale neviem to prestať počúvať. Je to neopísateľné, ale tvoje texty ma dostali, u mňa si sa trafil do mojej čiernej duše, ktorá sa cíti sama. Kittchen, Zvíře jménem Podzim, je to absolútne jedno ktorá skladba je to. Robil som hudbu, texty, ale takto som to nedokázal, našťastie sa môžem aspoň vyjadriť obrazmi. Na nič si nespomínam a marne skouším zapomenout – tak toto je presne o mne, ale to nejsem já,
    vieš mi povedať, tvoje texty a hudba je len tvorba, alebo to má niečo spoločné s tebou? Čítal som aj to prežívaš a čo popisuješ na blogu a tam mi pripadáš šťastný, prajem ti to, len mi nejde do hlavy, ako šťastný človek, vie robiť to čo robíš pre nás – verejnosť. Ale aj tak Ďakujem. Laco, Sk Levice, ja nedokážem byť šťastný, stotožňujem sa s každou vetou čo píšeš, je to pre mňa neuveriteľné

    1. ahoj Laco
      děkuju za zprávu
      popravdě řečeno, šťastnej se spíš učím bejt, než že bych takovej odvždycky byl. Vlastně dokonce naopak.
      Velkou část svýho života jsem trávil v pocitu nějaký osamělosti, nedostatečnosti, strachu a nesebevědomí.
      Asi i proto mi život a svět občas připadal jako tvrdý a smutný místo
      Naštěstí mám možnost, věnovat se umění. Díky tomu můžu svý strachy a nejistoty zpracovávat a integrovat.
      A taky jsem během tvorby opravdu štastnej. Cořž mi třeba pomohlo, když jsem musel přestat pít alkohol.
      Nemít takhle silnej zdroj radosti, bylo by to těžší.
      Vždycky jsem měl taky velký štěstí na blízký lidi. Jak na pozoruhodný přátele, tak na výjimečný ženy, se kterými jsem žil.
      I za to jsem byl vždycky hodně vděčnej. A k mý obrovský radosti máme dceru, což je samo o sobě takovej malej generátor štěstí.

      Teprve před pár lety mi došlo, že bych vlastně mohl bejt šťastnej. Že bych si to mohl dovolit, že jsem dostatečně dobrej pro sebe a tak nepotřebuju tolik potvrzení od svýho okolí. Že není důvod, proč bych se to neměl kousek po kousku učit.
      Hodně mi v tom pak taky pomohlo Maitri dýchání, což je pak ale zase na další a delší povídání.

      Přeju, ať narazíš na způsob, jak se, po kouskách, rozveselit. Držím palce a ještě jednou díky
      Jakub

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *