106 ze 118

Dlouho jsem se držel kolem třiceti stran. Pak jsem letos na jaře zabral. a nějakej čas vězel zaseklej v textu Vřetena na osmdesáti. říkal jsem, že to už je skoro sto. A pak jsem se k tý stovce nemohl zaboha dohrabat.
A najednou se mi propojilo několik kousků textu, co jsem měl dlooooouho npsaný dopředu. a z 99 jsem pokročil během dvou dní na 107. a dalších 11 už mám připravenejch…

je to samosebou úplně bezpředmětný, kolik má ta chystaná knížka stránek. až mě překvapuje, jak to pro mne bylo nečekaně důležitý hledisko. A i když mne v současný chvíli nejvíc uklidňuje fakt, že se i celej oblouk příběhu skutečně dotkl poslední třetiny, možná čtvrtiny, z těch náhle získanejch stránek mám radost.

budu vám moc vděčnej za nějaký držení palců
přeju krásný dny

my třeba dnes byli s tím naším kvítkem na koupališti v Mšeně, na limonádě a lívancích v Nostalgické myši v Šemanovicích a zrovna když o ní píšu, slyším, jak vedle Maruška pobrekává z nějakýho příliš dobrodružnýho snu a její milovaná maminka ji uklidňuje.

Zítra mají svatbu Zátkovi, jipijajou
Dobrou noc

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *