prázdniny

ještě jedna krátká návštěva u Marasovic v chalupě u rybníka. Máša kreslí, finišuje, každou volnou chvíli tráví s ipadem a jede. A tak se Marjánkou cestujeme.
Znovu ji na začátku srpna odvezu k babičce do České Lípy a v pátek pak frčíme s Blankou Mikulovou skoro pět hodin na Besedu u Bigbítu. Postupně se tam během dne sjížděj (hahaha, ježiš, to je vtipný, kapel, co se sjíždí, hahaha, držte mě, chyťte mě) ostatní Zvířata. Jinak obcházím ten maličký a démácí areál, chtělo se mi napsat kaviár, místo areál, ale řek jsem si: nebuď blázen, kluku, drž se támatu a nic se ti nemůže stát.
Poposedávání po stínech a kapely, co jsem na ně byl dlouho zvědavej. Moc se mi líbili DOKRUHU a nejvíc si mě asi získala hlavně holčičí kapela TAMARA. A taky jsem zahlíd kus super koncertu SINKS. A pak kamarádi a další kolečka po areálu.
Těsně před naším hraním jsem zjistil, že jsem si zapomněl doma kytaru a místo ní si ve futrálu přivezl cigar box. Používal jsem ho teď v divadle a nosil ho v pouzdře na záda, místo v kufru… a nenapadlo mě se během kontroly kabelů, trsátek a strun, podívat dovnitř. dost mi zatrnulo. nikomu jsem se s tím nesvěřil, jen s oběma Ondry, Aid Kidem i Matajem, nsčrtl náhradní řešení a předávání jedný kytary mezi dvěma hochy z opačnýho konce pódia… ale nakonec pomohli velmi ochotní a přátelští kluci z techniky. A přinesli kytaru právě od Antonína, kytaristy Sinks.
Koncert Zvířete byl zase jako jízda na mohutný vlně. Tentokrát jsem se držel trochu víc nohama na zemi. Ale stejně to bylo úžasný povození se na hřbetě.
Organizátoři proti nám do stanu nasadili překvapení večera, což se později ukázalo jako Midi. Lidi. Hodně nám prolejzali hoši a děvčta do těch klidnějších začátků. Festival zkrátka.
Poté dlouhé felení. Postupný odpadávání. Potkávání s nečekanejma. A nakonec odjezd s šílenou řidičkou do ubytování a mátožný úpad do snu. A druhý den dlouhatánská cesta zpátky.

V pondělí jsem vyrazil pro Marušku, po cestě zpátky si vyzvedl velkej pedalboard… a to už byl začátek tohoto týdne. Spolu všichni tři jsme vyjeli na jeden den na skrytý festival kousek od Roudnice nad Labem… obcházeli jsme krásně upravovaný areál, který účastníci setkání budují svépomocí. Stejně jako celý program. Postavili jsme si stan, rozvěsil jsem pár obrazů a pak už jsme jen procházeli a objevovali, posedávali a hodovali…
Ráno náročná cesta ucpanými siclnicemi do PRahy…. ale odpoledne, jsme jen s malou Maruškou, vyrazili na to tajemné místo ještě jednou a strávili tam celé odpoledne, večer a v noci se vrátili domů.

Dnes jsem to naše potěšení odvezl k dědečku Kadějovi do Davle. A za chvíli si jdu přebalit kytaru a cigar box, ať se nedopustím stejného omylu. A pak jedeme s MAlým zvířetem do Plzně. A v noci ještě přejedeme na ten tajemný festival u Roudnice, kde bychom měli, v maličké variantě, zahrát někdy po půlnoci. Už teď se trochu bojím, že se tam nebude dát zaparkovat a tak potáhnu kombo a pedalboard lukama a lesama. ale zároveň si už tď řikám: ale co! sou přece prázdniny!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *