večer jsem po dlouhatánský době uspával Marušku. jinak to bývá tradičně čas, kdy se propadám do hluboký práce. místo toho jsem se propadl do hlubokýho spánku. a tak jsem se, z nepokojnejch snů, vzbudil brzo ráno, odpočatej a vyspanej.
děvčata ještě spěj. i když teď jsem tu menší z Marušek zaslech zafunět… ovšem kafe tak klokotá, že si nemůžu bejt jistej.
jdu vypnout a nalejt kafe a uvidim, jak daleko se v tom dnešním postu dostanu.
zatim dobrý ráno…
+++
vida, klokotání i funění utichlo, dočistil jsem si zuby a juž se zasejc hrbatím zpátky u počítače. abych slyšel, jak se vedle Mářa chichotá, jdu pro ni, krásný den všem