Byl to včera výživný den.
Marušku jsem doprovodil do cirkusové školky a tak akorát mi to vyšlo na kafe a dortík s Kiki Fryšovou, což je má oblíbená bývalá kolegyně z T-Mobilu. Moc jí to slušelo, sršela energií a postřehy a ani jsem se nestačil zeptat, jestli pořád běhá půlmaratony v tak zabijáckejch časech…
po čtvrtý hodině jsem se vydal na Štvanici, kde už ve Vile šibovali technici, protože projekce, do už tak náročnýho představení , se přesouvaly do novýho počítače. A obsluhoval je záskokovej kluk. A nefungovaly. Nebo fungovaly blbě.
díky tomu se protáhla i klasická projížděčka před představením a když jsme ji, třičtvrtě hodiny před začátkem představení, konečně dojeli a Kasha se chtěla vrátit znovu na načátek, začal jsem spontánně pěnit tak, že mne radši poslala se nalíčit. Myslim, že jsem se vlastně nezlobil na nešťastného záskokového kluka, ale na to, jak se původní projektor nejspíš vybodl na předání své práce a Anička s Honzou, potažmo já, pak sloužíme jako živý kjůčka, aby se v tom mohl pomocník zorientovat. No.
nakonec se představení povedlo moc. A protože už je teplejš, po představení se povídalo před Vilou a byl jsem zase spoko. I když tuze utahanej. Ale spoko.