Oslava

Marušce je veselejš a během včerejší oslavy narozenin svého dědečka Jindřicha a tety Jindřišky po většinu času zářila radostí.

zapalovali jsme dlouhatánskou sirkou novou velkou svíčku pro Foumíka a velkou část včerejška si malovali a vlastně jen tak byli. nenápadně sleduju, jak se učí zabavit sama, jak objevuje hranice svejch kompetencí. jak se učí. jak roste. je to nádherný bejt u toho a hodně mi to zase včera pomohlo k uvědomění si velký radosti a velkýho štěstí, který z těch ”malejch” chvil cejtim. až si řikám, jestli to nejsou tyhle malý, niterně radostný chvíle, ve kterejch se odehrává to štěstí v našich životech. okamžiky, který lze prodlužovat, kultivovat. podporovat.

dneska vyrazila Maruška s Jindřiškou na vejlet do Roztok u Prahy na Jarmark. Máme doma nezvykle ticho. odpočíváme. pomalu doděláváme resty, nebo si čteme. neděle, jaká tu dlouho nebyla.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.