Malej velkej měsíc

letí to
s Maruškou teď vstáváme brzo do školky. Sešlo se to tak, že ji teď hodně baví, chodívat tam tak, aby tam byla co možná první. a docela se nám to daří. moc si ty ranní cesty ruku v ruce užívám. Je to teď samosebou nejluxusnější model. V ranním vzduchu je ještě cejtit letní slunce, ale taky už i chládek podzimu.
Letní světlo, jazyky podzimní vůně.

Máša s Julinkou jsou většinou spolu v neustálým tříčtvrtečním tanci kojení, přebalování a spánku. Já se do těch koleček porůznu zapojuju a pak se zase odpojuju a pracuju. Maluju velký plátna na výstavu v Račím údolí, kde budeme hrát se Zvířetem 27. 9. a kde bude taky vernisáž výstavy. Na kterou maluju ty obrazy.
JSou to čtverce metr krát metr a je jich deset. Všechny už maj základní barevný struktury nanesený a dvě už jsou hotový… nad odstatníma pak ve volnejch chvílích dumám, jestli a jak moc do nich zasahovat.
Nakonec jsou to hodně takový velký masky/obličeje/krajiny, ale tentokrát výrazně abstraktnější, než u mne bejvá zvykem. A snažim se zasahovat co možná nejmíň.
Nakonec je to zase hodně o obcházení kolem.
A pak pár minutách práce, dlouhý schnutí. A obcházení.
Doposlouchal jsem Spasitele Duny od Franka Herberta. Taky mě to dost bavilo, navíc je to výrazně stručnější a přehlednější, než Duna samotná. A teď jsem šťastnou náhodou objevil 33 hodin Historie Targaryenských králů v Západozemí od George R. R. Martina, jehož Hry o trůny jsem kdysi zhltal a dlouho nemohl přijít na nic, co by na ně mohlo navázat. Tohle je sice prequel, ale skvěle načtenej a procházka historií, ve který se občas objeví předzvěst událostí z GoT, nebo naopak události v GoT zmiňované, to je teď přesně to, co potřebuju, jak se tak kinklám nad plátnem.
Díky rannímu vstávání toho stihnu docela dost. I když v kratších celcích.
Nejdýl v kuse maluju obvykle večer mezi devátou a dvanáctou, kdy teď většinou nekompromisně odpadnu…
Je fajn, když se mi před tím podaří dostat do postele. Jinak maluju nekompromisně odpadlej třeba do jedný, do dvou. A to se pak teda blbě vstává, aby byla Maruška první ve školce.
Ale rychle to letí
Včera to byl měsíc, co je tady Jula s náma
Na bradě mám čtyři bílý vusy, každej tejden mi přibyl jeden
Je to paráda

Krásný pondělí všem

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.