dalamánek

v pondělí večer jsem usnul při uspávání Marušky a tak se stalo, že jsem spal asi jedenáct hodin, což byl v úterý překvapivě dost znát. byl jsem svěží a veselý, inu, jako dalamánek.

venku chvilku bylo jaro, pak se zatáhlo a teď, ve středu pozdě večer, nebo ve čtvrtek ráno, je už zase regulérní lisopad.
Moskvičům se řikalo, nebo možná jenom můj táta jim řikal, nebo možná jen tomu našemu, Ragulin. to jen tak, že to vytanulo.

dědeček Jindřich absolvoval minulý týden operaci a čištění krční tepny, v pondělí ho k nám přivezl taxík a i když byl první dva dny trochu přešlej mrazem, nebo teda spíš normálně po operaci oslabenej a spavej, dneska už vypadal výrazně veselejš a zejtra večír zase jede dom, aby v pátek stih doktora.

letí to.

v pátek jsme hráli v Děčíně a bylo to moc dobrý. neučesaný, zatim zpěvově velmi sporý a každýmu z nás by byla ta nedělní zkouška, naplánovaná a pak zrušená kvůli rýmě, udělala dobře. ale na druhou stranu jsme byli schopný celej koncert odehrát právě s tou pozorností a nepředpřipraveností, že mi to zase celý najelo a všem se nám to moc líbilo a všichni, co přišli a jen trochu se zdrželi, byli nadšení. a taky se omlouvali, že nepřišlo moc lidí. že Děčín a všichni jsou na horách.
já jsem měl krásnej zážitek z koncertu, viděl sem Ctirada Bastla nadšenýho z kytary od Red Bird Instruments, kterou jsem pomalovával a kterou si nechal Ctirad postavit a která mu v pátek přišla. a ještě jsem celou naši pražskou sekci kapely Hvězdy rozvezl po Praze a pak v půl druhý v noci zaparkoval na Letný.

hodně času teď trávim v atelieru. a skutečně se tam za mnou postupně začínají stavovat kamarádi a známí, stejně jako milovníci obrazů. ne mnoho. dva, tři do tejdne. a občas si někdo nějaký obraz nebo pár menších obrázků odnese.
a když ne, sedím tam, poslouchám audioknihy, podcasty a nebo střešní varhany. a maluju. teď často takový propadávací obrázky.

dobrou

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *