VOX

Dneska mi vybouchnul VOX.
Je to sice trochu dramaticky řečeno, ale technicky a tak nějak emočně to sedí.
Vox AC15 jsem si pořídil za první nebo druhou výplatu ve Vodafonu, kam jsem nastoupil po civilce. Přišel mi tehdy do práce do budovy Na Vinici a nesl jsem ho do tehdejšího domů Za Poštou… donesl, rychle vybalil, zapnul, kombo se vypnulo a bylo.
Trvalo pár dní, než se ukázalo, že to byla pojistka.
To bylo v roce 2005. Takže je se mnou tohle odrbaný kombo 15 let.
AC 15, haha,
Třikrát bylo přelampovaný, párkrát vyspravený a až letos jsem ho naněkolikrát vzal na generálku, protože znělo, jak když je pořád zkreslený a v jednom kuse bzučelo.
Po první opravě se některý neduhy vrátily. A tak jsem ho dal spravit znova a teď už od prvních hraní po první uzavírce, hraje krásně a razantně a tak dále…
A dneska ve dvě třicet, dozpíváváme s divadlem LEtí společnej tón, já se všem jemně ukloním, poděkuju za hezký rozezpívávání …a najednou se, jakoby z několikaproudý ulice za oknem, ozve rána jako kráva… a pak to začne tak divně prskat a to prskání je naopak velmi blízko, určitě v místnosti, pod oknem, tam co stojí mý kombo… z kterýho se linou proužky bílýho kouře…
Tak jsem kombo vypnul, vypojil ze zásuvky…
Ale proužky bílýho kouře z jeho nitra stoupaly dál…
Museli jsme sehnat hasicí přístroj a odmontovat zadní desku, aby se ukázalo, že pod posledníma zbytečkama kouře, něco explodovalo uvnitř elektronický části mýho letitýho VOXe. Jednotlivý kousky toho cosi, rozmrdaný do nejrůznějších částí, mezi tištěný obvody, kabílky a další čert ví co je to za věci…
Normálně přikládám foto

Slávek Šámal říká, že bouchl filtrační kondenzátor. Chápeš?

Tak jsme vyvětrali…
Přepojili kytaru do místního aparátu… a jelo se dál.


divadelní představení Les sebevrahů se pomaličku skládá dohromady. a je moc hezký bejt u toho.

Od devíti do půl druhý jsme vedli s Mášou workshop Jak správně psát. A bylo to moc hezký. Bavilo nás spolu přednášet a mluvit o psaní. A přítomné dámy a pána, zdá se, bavilo s náma o psaní mluvit a psát…

Je to bohatej život.
Září a říjen jsou skutečně plnotučný.
Mám rád i Kremžskou.

Komentáře nejsou povoleny.