Táta *18. 11. 1948 +3. 11. 2019

Včera odešel na věčnost můj báječný, i když už trošku obouchaný a opotřebovaný tatínek, Lubomír König.
První, co mě k tomu napadlo, když jsem se dozvěděl, že nás opustil, byla úleva.
Od 21 let měl po motocyklové nehodě jen jednu nohu, v roce 2008 po vážné mrtvici ochrnul na druhou polovinu těla a posledních 11 let trávil na vozíku v domě s pečovatelskou službou v Mimoni. I přes jeho nezlomnej optimismus bylo v posledních rocích jasný, že ho to začíná tížit a přestává bavit.
Mám tě, táto, moc rád. Ať je tvá cesta za světlem krásná, nech tu všechno, co nepotřebuješ a z vesela za duhou.
A měj se nádherně, lehce a šťastně.
Zasloužíš si to po všech těch letech.
A děkuju, děkuju, děkuju.
Jakub

4 komentáře u „Táta *18. 11. 1948 +3. 11. 2019“

  1. Upřímnou soustrast. Tvýho tátu jsem potkal asi jen jednou, na Všudybudu, kde hrála Broskev a byl moc milej.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *