okolé

pár dní jsme byli s Maruškou v přírodě, v Jizerských horách, na chalupě s pár blízkými z České Lípy a okolí. Okolé jsem napsal původně. Půjčili jsme si od Marasovů boby a pár dní jsme sjížděli nejrůznější zasněžený cesty. A pár dalších dní ťapali deštěm a klouzali po zmrzlých a tajících kouscích.
Teď jsme zpátky v Praze. Maruška byla tedy na sobotu a neděli u svého dědečka v Davli. S Mášou jsme oba dost malovali a poslouchali u toho audioknihu Marco od Adlera Olsena. První čtyři případy oddělení Q jsme viděli posledně, když byla Maruška u mé maminky. Je to milý čas, když ho můžeme trávit takhle společně.
A teď už máme zase ten náš poklad zpátky.
Ach, je to taková radost.

Zítra začíná další pracovní týden.
Brzo ráno jdu na kožní oddělení. Ve skleniččce jim nesu znamínko, co mi vyrostlo a z ničeho nic bezbolestně odpadlo. Je tam prej dobrý přijít třeba na půl sedmou. Aby se člověk do ordinace nějak rozumně dostal. Tak jsem zvědavej. Měl bych si nezapomenout vzít ten novej FullMoon. Nebo knížku.
Sakryš, jak já dlouho nečetl knížku?
Audioknihy bezva. Ale knížku jsem nečetl dlouho.

Pak bych měl zajít na poštu, poslat Zuzce Fuksový obrázek telefonující paní. A vyzvednout si lokomotivu, která snad konečně dorazila.
Přes den budu s Maruškou, navečer sraz kvůli nový desce Kittchena. První máj se blíží. Myshka má super návrhy na obal, do 20. 2. odevzdáváme master.

A od Báry Klimtový se mi vrátila zredigovaná první půlka Vřetena. Tak bych se do toho měl taky pomalu pustit. Pokud všechno půjde, jak má, měla by knížka vyjít někdy v dubnu.
Jestli bude v březnu výstava v Kaštanu, to se ještě neví. Ale maluju, jako by bejt měla.
Blíží se to. Zase je ten čas, jako před pár lety. Kdy se najednou daří dokončovat delší dobu rozdělaný věci. V podobnej čas. Všechno to mi to rozkvétá pod rukama.
Mám z toho velkou radost.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *