Tajemná chuť

několikrát mi během večera přejela myslí zvláštní, tajemná chuť. Jako bych ji na okamžik cítil na jazyku, ale tak krátce, že jsem se jen na chviličku dotkl tak komplexního zážitku… je to chladná, osvěžující chuť. Ale zároveň obsahuje sametovou kyprost a nadýchanost natvrdo uvařeného vaječného žloutku. Jako by se tam mihla peprnost malé okury, zemitá sklovina cibule, ovšem také vláčnost jakási. A slaboučká omítková nasládlost červené řepy.

a teď jak tu tak sedím nad novou knihou Utopia avenue svého velkého oblíbence Davida Mitchella, mi to došlo.

slanečkový salát. Mám chuť na slanečkový salát, jak mne ho naučila moje maminka. Jak o něm píšu, slinné žlázy se můžou zbláznit. zejtra ráno půjdu pro slanečky. A majonézu. A červenou řepu.

tak schválně

slinim teda kapitálně

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.