Symphonicovica

Když si chodím pro barvy a plátna do Soukenické, prokličkuju Letnou, seběhnu dolů k řece, přes most a na jeho konci, před přechodem a ústím do Revoluční, je válec polepovejch ploch a na něm jsem už asi třikrát potkal Michala Hrůzu se symfoňákem. Symfonica je tam tuším napsáno. Symphonica možná. a já tam pravidelně čtu Symphonicovica. a pokaždý si řikám… jojo, to je vono. jeden z našich národních bardů a jeden z našich národních životabudičů.
takovej SYMFOMIG 21, kterej inzerujou na plakátu k Metronome, se s tim vůbec neůžw rovnat.

dneska jsem přivezl ze Spomyšle zánovní stůl Halabala. podle Marušky se bude jmenovat Ryba Halabala, což je bezva jméno pro stůl. Kuba Kopřiva mi s nim pomoh do schodů. pak jsem se na skok viděl s Lindou, zaběhl s Maruškou na ”tanečky” a pak ji zase vyzvedl. a než se jeden naděje, jsou čtyři. za tři hodinky jdeme koupat a koukat na pohádky a den zase končí.

tak to teď zkrátka je

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.