Pořád se mám pěkně

Takovejch hezkejch věcí jsem si řikal, že si zapíšu.
Setkání se u Amelie, i bez ohně povídání do dlouhejch večerních hodin
Anežkafest s Maruškou, parádní večírek i s přespáním ve stanu
Vejlet s Aid Kidem, Anežkou a Maruškou přes Šemanovice až do Lípy a pak zase pod Říp a pak zase do Prahy
Krásnej vejlet na Dobčický rybníčky, oheň klidně dvakrát denně
Pozvání od Pavly Jonsson, což je moudrá a okouzlující žena, která shodou okolností stála u zrodu kapel Dybbuk či Zuby Nehty, který mám zakódovaný ve svý hudební DNA od gymplu, kdy mi je Ringo prvně pustil
Endokrinologie, kde mi pan doktor řek, že jsou mý výsledky konečně uplně v normě a že se mám ozvat za 4 měsíce…
A nakonec i parádní setkání v Lesní škole, kde jsme se radili, co a jak by se dalo dělat, pracovali… a kde jsem měl možnost si znovu připomenout, jak báječné je být ve sweatlodge „u ohně“. K tomu spousta silnejch a podpůrnejch zážitků. Jsem za ně extra rád v tomhle těhotným čase, kdy se všechno připravuje na velký změny.
Na dobu, kdy se vyplatí bejt pružnej, otevřenej novejm tanečním pohybům, pevnej, obratnej a přitom vytrvalej. Cejtim se za tu podporu velmi vděčnej.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.