Leknína a Tonda jsou naši kamarádi ze školky. Tedy rodiče Maruščiny kamarádky ze školky, kam jsem mimochodem tu naši holčičku odvedl v uplynulém týdnu naposledy. Po prázdninách ji čeká přípravka a za rok škola.
Leknína a Tonda jsou oba grafici, akorát teda Tonda neni grafik, nýbrž account director… a oba jsou dost fajn. Potkávat nový lidi, se kterejma mě seznáměj naše děti, je pro mne ještě nová zkušenost. Ale s těmahle dvěma jsme si prostě sedli natolik, až nás pozvali na pár dní k sobě na chatu na Orlíku. Strávili jsme tam tři krásný dlouhatánsky dny koupáním, ježděním na lodi po přehradě a opejkáním na ohni. Pro mne to byly jedny z nejhezčích dní roku, kdy jsme mohli celá rodina bejt spolu a nemuseli jsme vůbec nic. jen se namazat opalovacím krémem, zalízt si do stínu nebo si dojít pro něco srudeného do sklípku v pískovci.
spoustu jsme toho napovídali, spoustu jen tak namlčeli, plavali jsme, jezdili na paddleboardu. Maruška řídila hned tři různé lodě, od malé pramičky s přídavným motorem, přes rychlou Čuňu až po větší motorový člun. Slunce svítilo. Voda opaleskovala. Byly to nádherný dny a udělaly nám moc dobře.