v pondělí mi bylo blbě. Jako kdybych měl kocovinu, žaludek na vodě, obří únava. Po návratu z města jsem si šel lehnout, i abychom večer zvládli s Matezem a Vlastíkem další představení divadla Pomezí, tentokrát hru Malvína. Ta se odehrávala v báječné vile v Čelákovicích. Což je místo, kde se nachází legendární hřbitov upírů, o tom ale nikdo z naší osádky netušil nic a během představení o tom taky nepadlo ani slovo.
moc se mi to líbilo.
úterý bylo ve znamení dětský oslavy. Ta se povedla, Maruška byla šťastná a všichni dospělí prima.
ve středu jely holky na výlet vlakem za dědou do Davle. Maruška tam zůstala a Máša s Julou se vrátily odpoledne. Já měl dost intenzivní den. Napřed jsem u paní z magistrátu, kde jsem byl zaplatit pokutu za měsíc parkování s novou značkou, která nebyla přehlášená. Nakonec to vyšlo asi jen na 700, paní byla extra laskavá a nápomocná. Ale jako na potvoru jsem zrovna měl na kartě jen 650 a tak jsem se musel rozloučit a pokračovat dál.
Stavila se u nás Lucie s dcerkou, se kterou jsme pak všichni vyrazili fotit pro obálku UNI. Docela dost jsme toho stihli i nachodili. A vyfotili. A pak ještě chvíli u Pavly a Honzy Chramostovejch. Dolaďovali jsme kostým a scénář.
Čtvrtek byl velmi pracovní.
a v pátek jsme jeli točit videoklip do Šemanovic. A to bylo veliký a krásný, zkusím dopsat později. Úžasný. A podle všeho by i to video mohlo bejt super.
V sobotu jsme dopoledne dojeli z Šeman a od tří už běžela Maruščina rodinná oslava. I ta byla moc hezká a bujará, v našem vnitrobloku, stejně jako ta první. Ale byla trochu lízlá tou velikou únavou, kterou jsme měli všichni ze Šemanovic. Takže většina večírku. Já, Máša, Jindřiška, Maruška, Jula, Tedík a Jan a Pavla Chramostovi. A děda Jindřich. Devět z jedenácti.
Není divu, že jsme si naordinovali striktně odpočinkovou neděli. Dopoledne si pustíme hudbu nebo audioknihu a v klidu si poklidíme, ať máme po všech těch bláznivejch dnech trochu čisto a hodně klidu.
Nakonec jsme uklízeli vlastně až do večera a na ten klid a odpočinek se nám nějak nedostalo.
Dnešek byl blázinec. Lítal jsem po městě jak šús, pak jsem intenzivně maloval a po předání obrazu U zámečku jsem dorazil dom. A teď je jedna v noci a pomalu je čas jít spát.
o klipu zítra.
pořád se teď všechno děje. Jak se blíží vydání desky, všechno se zintenzivňuje a nabírá na tempu. Srpen se láme a celý léto se začíná posouvat a sjíždět k podzimu.