Hned odpoledne se to začalo lámat k lepšímu. I díky průzkumu vnitřního terénu zaznamenáváním aktuálních pocitů při psaní včerejšího postu, se mi trochu ulevilo. Do večera mne bolela hlava, ale parádně se nám povedlo všem zalízt do velký postele a obě holčičky během chvilky usnuly… takový štěstí najednou, vidět s jakou důvěrou uvolněný odplouvaj do Hajan
Dostal jsem včera taky nadějeplný zprávy z jednoho tajuplnýho skorokonkurzu, tak jsem zvědavej a napjatej spíš příjemně tentokrát
a plakát na Pašije se líbil
dneska byla část dne v atelieru Máša a já měl krásnej čas s holkama. Napřed na návštěvě u Tondy, Zoly a Lekníny, kde nás zase rozmazlovali různejma laskominama, historkama, výrazovým tancem a nakonec i domácíma mangovejma nanukama. Jula si dala kus steaku. A moc hezky nám pak bylo i doma.
A teď už se mi tu vrtí Maruška, se kterou kvůli střídavýmu meziholčičímu buzení občasnym zakašláním spim v obýváku, tak to vypínám a jdu taky spat, je hrozen hodin. Dob. Dob.