Dárek

dneska jsem se vzbudil ve čtvrt na sedm. A už jsem vstal, dal si po pár dnech horkou vanu, pak se usušil, namazal nový tetování, po tmě v ložnici vylovil dvě košile ze skříně, představoval jsem si dvě černé, ale byla to bílá a petrolejově modrá. Tu mám teď na sobě. Na čtvrtou hodinu jsem dnes pozvaný na křest dvd Úsměvy smutných mužů, tak abych tam Marušky, když dorazí, hezky poreprezentoval.

ještě jsem uvařil mlíčko, kdyby se malá Maruška probudila, vzbudil ji, když jsem ho prinesl do ložnice, a šel jsem. Pěšky, přes Letnou dolů, ulicemi, až skoro na Vltavskou…

proč člověk bydlí na Letný a jezdí na Vltavskou nacpanejma tramvajema. Vždyť to je přece půlka tý radosti, švihat si to nahoru, dolu kolem Oka, přes Miladu Horákovou, ponakoupit si tuhle něco támhle…

zrovna jsem si tak přemejšlel, když mi došlo, že nemám telefon. A tak jsem se vrátil nacpanou tramvají na Letenský náměstí a zastih ty svý dvě kopretiny v něžný verzi rána, Maruška se zrovna smála na nočníku a její rozcucaná maminka se na mě usmívala v měkkým světle. Kocour s kočkou to vykružovali měkkými vrnícími elipsami.

takovejhle milej dárek jsem našel na místě, kam mě pravidelnej režim nezavede. Děkuju

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *