Houby ovládají mravence

V prostředí deštného pralesa přežívají tyto organizmy (parazitická houba Ophiocordyceps unilateralis) jen díky mravencům, které se naučily plně ovládat.

Houba se usídlí v mozku mravence a začíná ovlivňovat jeho chování. Doslova jej přinutí sešplhat dolů ze stromu, kde má hnízdo a přiměje jej k tomu, aby se kusadly zachytil na spodní stranu listů na rostlinách.

Zde mravenec bídně zahyne.

Zajímavé přitom je, že hmyz vždy umírá pevně zakousnut v hlavní cévě listu, ve výšce asi čtvrt metru nad zemí a v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu (95 procent).

To je ideální prostředí pro další vývoj houby, která postupně prorazí exoskelet a začne z už mrtvé mravenčí hlavy růst a vystrkovat první výběžky.

Z nich se uvolňují spóry, které napadají další pobliž se vyskytující mravence.

Podhoubí

(Pre)historická vsuvka z webu časopisu Vesmír

Nejstarší houbová vlákna byla nalezena v prekambrických vrstvách amerického Oregonu, pocházejících z doby před 1800 miliony let. Doložené stáří spor a pletiv cizopasných hub dosahuje asi 400 milionů let. Plodnice hub známe z třetihorních vrstev (také z oblasti Mariánských Lázní), jsou staré asi 12 milionů let. Jasný důkaz o znalostech a využívání hub neolitickým člověkem podala mumie z doby asi před 5000 lety zamrzlá v alpském ledu, později nazvaná Ötzi (viz Vesmír 77, 573, 1998/10). Pravěký lovec měl v mošně plátek troudnatce kopytovitého (Fomes fomentarius) a na kožené šňůrce navlečené dvě kuličky březovníku obecného (Piptoporus betulinus), snad mu sloužily jako amulety.